Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 1613/21, ze dne 22. 3. 2022 nespadá do kompetence Ústavního soudu závazný výklad práva Evropské unie. Ústavní soud tak nemůže předjímat další postup obecného soudu po zrušení jím vydaného usnesení a zasahovat tak do jeho nezávislé rozhodovací činnosti. V případě, že by názor obecného soudu na interpretaci nařízení Evropské unie byl odlišný od názoru Ústavního soudu, nebylo by možné věc považovat za acte clair, a tudíž by bylo povinností obecného soudu obrátit se s předběžnou otázkou na Soudní dvůr Evropské unie, aby nedošlo k porušení závazků, které České republice plynou členství v Evropské unii.