Nejvyšší soud České republiky ("Nejvyšší soud") se v rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 745/2021, ze dne 31. 8. 2021 vyjádřil k otázce vzájemného předkupního práva vlastníka pozemku vůči vlastníkovi liniové stavby, která je na takovém pozemku umístěna.
V posuzovaném případě žalobkyně tvrdila své vlastnické právo k budově, jejíž součástí jsou nadzemní ochozy umístěné na kovových pilotech upevněných v zemi. Ty se nacházejí částečně nad pozemkem žalobkyně a ve větším rozsahu nad pozemkem žalované. Piloty, na kterých ochozy stojí, jsou taktéž upevněny menší měrou na pozemku žalobkyně a větší na pozemku žalované. Žalobkyně se domnívala, že jí svědčí předkupní právo podle § 3056 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění ("OZ") k pozemku žalované, jelikož ochozy jsou součástí budovy žalobkyně a jsou zároveň spojeny s pozemkem žalované.
Odvolací soud jako podklad svého rozhodování použil čl. II bodu 2 zákona č. 460/2016 Sb., kterým se mění OZ ("novela OZ"). Odvolací soud (nesprávně) konstatoval zánik předkupního práva ke dni účinnosti novely OZ, aniž by z jeho rozhodnutí bylo patrné, proč aplikoval tuto novelu OZ, tedy zdali se vůbec zabýval posouzením povahy ochozů umístěných na kovových pilotech, jestli se jedná o stavbu liniovou či nikoliv. Jinými slovy, zda je vůbec dáno předkupní právo.
Ve svém rozhodování se Nejvyšší soud musel zabývat otázkou, zdali čl. II bodu 2 novely OZ dopadá pouze na stavby uvedené v ustanovení § 509 OZ, liniové stavby, či i na ostatní stavby. Nejvyšší soud konstatoval, že zmíněná novela OZ se týká jen liniových staveb a pozemků, na kterých tyto stavby stojí. V daném případě je rozumné omezit takové předkupní právo, neboť liniové stavby nejsou součástí pozemku, a proto by nebyl naplněn cíl předkupního práva uvedeného v ustanovení § 3056 odst. 1 OZ, jehož smysl je, aby byl jednotný vlastník pozemku a též stavby nacházející se na tomto pozemku. Rozhodnutí odvolacího soudu bylo tedy založeno na nesprávném právním posouzení.
Nejvyšší soud navíc uvedl, že vzájemné předkupní právo vlastníka pozemku a vlastníka liniové stavby neexistovalo ani před novelou OZ, neboť to z povahy věci nedává dobrý smysl. Lze na závěr konstatovat, že čl. II bodu 2 novely OZ může být považován za nadbytečný, neboť nepřinesl nic nového, co by již dříve neplatilo.